Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ferdíkův den

19. 1. 2010

Ferdíkův den začíná ráno okolo deváté, ale čas vstávání je proměnlivý. Pokud jde Ferdík do hajan brzy, obvykle se z pelíšku vyhrabe dřív. Byl-li naopak den předtím pořádně vylítán, ev. pokud zdrhnul a vylítal se sám, pochrupává i déle.

Probuzení vypadá většinou následovně: páneček vstane v sedm hodin a vidí Ferdíka na gauči. Ferdík, ač nic neslyší, má nějaká nevyditelná tykadla a jakmile páníček vleze do dveří a hrozí hádka o gauč, raději se volným pádem snese do pelíšku. Obvykle při tom pár věcí povalí a nadělá dost rámusu, takže vzbudí i ostatní osazenstvo. Navíc je celá akce zcela kontraproduktivní, neboť jakmile páníček vypadne, Ferdík opět hupsne na gaučík, zavrní a pokračuje ve sladkém spánku.

Kolem deváté otevře nejprve jedno očičko a zvažuje, zda vstávat, nebo si ještě hovět. Důkladně zhodnotí pro a proti a nakonec usoudí, že odpadky se z gauče vizitýrovat nedají a líně sleze. Protáhne se a jde zkontrolovat, zda je lidé dobře roztřídili. Pokud jsou roztříděné dobře, vezme zavděk kelímky od jogurtů, které si odnese do svého pelíšku a tam je důkladně kontroluje, ev. dále recykluje. Pokud jsou ovšem roztříděné špatně, běda nám! Odfláknutou práci Ferdík nesnese! Se zanícením bláznivého ekoteroristy pak roztahá vše, co bylo původně uchystané k vyhození (a nepoučitelní páníčkové to Ferdíkovi opět nechali dostupné), po kuchyni a dá jasně najevo, že to máme udělat znovu a lépe.

Pak se opět odebere na pelíšek, aby si odpočinul a přemýšlel nad tupostí svých lidí, kteří nezvládnou ani tříděný odpad. Poté zajde k mističce, překontroluje obsah a zlostně odfuní  (lidé vědí, že má rád snídani na vidličku, ale stejně mu cpou granule...)

Když si odpočine, dá najevo, že chce jít ven. Oklepe se, kníkne a zaškrábe na dveře nebo rovnou skočí na kliku a otevře si.

Jít s Ferdíkem na vodítku, je zážitek, protože Ferdík nesnese omezování své svobody a počíná si jako šílenec. Když tedy své lidi napůl zmrzačené, naštvané a k smrti vyčerpané přitáhne zpět domů, dá jim najevo, že je připraven si hrát. Problém je, že představy o hraní se na obou stranách trochu liší. Zatímco protívníci (tedy páníček s paničkou) jsou ochotni si hrát s kongem, kostičkou, plyšovou hračkou.... Ferdík se chce přetahovat o pánovy ponožky nebo paniččiny nové lodičky. Lidé nakonec rezignují (což Ferdík předpokládal).

Poté se Ferdík znovu odebere k misce a zkontroluje její obsah. Když zjistí, že se stále nic nezměnilo (stále jen granule a voda...fůůůj), odebere se naštván na gauč. Dělá, jako že spí, ale jedním očkem pozoruje, jestli se nezvýší pohyb v okolí ledničky a sporáku. Když je pohyb vyšší než nulový, seskočí z pohovky a jde na výzvědy.

Obvykle něco vyloudí (kuřátko, kotletku, bramboráček...) a opět se odebre k odpočinku. Odpoledne je vypuštěn na zahradu podle známého scénáře. Nejprve vyjde panička a zkontroluje únikovou cestu přes kompost. Pokaždé ji zaterasí nečím novým a doufá, že tentokrát už Ferdík neuteče. Poté vypustí Ferdíka, který nabere směr kompost, přeskočí ladným skokem barikádu a podleze za Cherrynkou. Panička vyleze na kompost také, nadává, pak seskočí a oběhne si blok, aby ho chytla. Ferdík pak spokojeně odpočívá na gauči a tetelí se blahem, jak se pěkně proběhl.

Večer opět vstane, dá najevo, že on snese dost, ale celý den se na granule koukat odmítá a vyštěká si něco lepšího. Potom kouká na televizi. Uprostřed pořadu si ale vzpomene, že potřebuje nutně ven. Je tedy dán na vodítko a vypuštěn, avšak hned se ukáže, že chce jen skotačit a kdy je k tomu vhodnější doba, než uprostřed zpráv?

Po příchodu domů naznačí, že je ochoten si opět hrát, tentokrát na babu. Lítá z jednoho konce bytu na druhý, skáče na lidi, vrčí a má radost,když ho honí. Naštěstí se vždy někam schová. Když lidi odpadnou, ještě chvíli doráží, ale úderem desáté zalézá, protože ví, že co naspí do půlnoci, naspí do krásy.

Fedíkův den je tedy velmi akční, a to pro obě strany.